Riksgränsen Skiareál

Riksgränsen sice není nejsevernějším lyžařským střediskem na světě, tím je Longyearbyen na Špicberkách na 78 stupních severní šířky, ale do Riksgränsen je zapotřebí vážit tak dlouhou cestu, abyste si mohli zaškrtnout položku na vašem seznamu rekordů, že se dá přimhouřit oko. Tady na severu, na 68°25‘34‘‘ severní šířky v Riksgränsen, na samotných hranicích, bylo na počátku 20. století druhé největší švédské vlakové nádraží, umístěné na trati z uhelných dolů Kiruna do nezamrzajícího přístavu v norském Narviku. Vlaková stanice ale musela být v roce 1918 přemístěna. Nikdo nepředpokládal obrovské množství sněhu, pro které se lokomotivy nemohly pohnout dál.

V létě (!) 1928 se zde konal první lyžařský kurz. V padesátých letech byla v Riksgränsen vybudována první švédská sedačková lanovka a dnes už se na svahy okolních hor můžete nechat dopravit helikoptérou. V květnu a v červnu se tady lyžuje od osmi ráno až přes půlnoc. Vleky se zastavují jen v čase večeře, a ještě i po ní budete kvůli půlnočnímu sluníčku potřebovat opalovací krém aspoň s patnáctkou faktorem. Sníh je tady jako zmrzlina, konzistence, která předčí dokonce i firn. Když už všude jinde sezóna končí, lyžařští instruktoři z celého Švédska se setkávají právě tady.

Lyžařský areál je vyvážený: Dvě sedačkové lanovky obsluhují prudší, severní křídlo nad hotelem a stanicí, čtyři vleky dopravují lyžaře na druhou, slunečnou a mírnější stranu. Většina sjezdovek jsou široké středně těžké tratě bez velkých nároků na techniku jízdy. Ale lyžovat můžete i kdekoli mimo sjezdovky. Náš tip: Po 30 minutách stoupání se dostanete na Nordalsfjell (1052 m). Žádné vleky, žádné sjezdovky, jen nedotčený hluboký sníh a klesání až k 80%, a k tomu zadarmo fantastický výhled dolů na osm kilometrů vzdálený Rombaksfjord. Pokud si tenhle sjezd dopřejete, dovede vás až na pláž.